Články autora
Slunce mě přibilo na lavičku volásilným hlasem, ale já otáčím hlavu až teď.Sedí na houpačce, chce se houpat, ale nejde ji to.Jen mává nohama.Musíš „teď“ a „teď“, říkala jsem ji před měsícem na jiné houpačce. Kam se vejdou dvě děti vedle sebe. A vedle byl táta se svým synem. „Dopředu! Teď dopředu!“ Napovídal. Volá znovu.Většinou, když volá, tak vstanu a jdu...
Něco se změnilo.Sedím v protisměru. Porušila jsem svoje vlastní pravidlo a v uších mi hraje David z Dobré.Na první dobrou nic moc. Teď –více než dobré.Naproti mě sedí pán, vypadá že mu moc dobře není, ale pak se usměje tomu jak dcerka usíná a stává se z něj spokojený děda s dobrotivýma očima. Byt jsem opouštěla v mánii pokušení dát všechno na své...
Ve chvíli, kdy jsem nevěděla, jestli jsem se správnými lidmi na správném místě ve správný čas,podívala jsem se z okna domu na protější svah pode mnou. Byla noc a svah se zdál být jednolitý, ale vítr ho dal do pohybu ze strany na stranu, protože stromy se v něm kymácely. Svah byl v jednu chvíli malý a zároveň velký.Malý jako kdybych si dřepla ke...
Došlo mi to teprve, až když jsem si sedla. „Jednou s Pražskou“, řekla jsem. Ale zaplatila plnou cenu. Mám radost, že jsme autobus na poslední chvíli stihly. Vstanu a chci po řidiči, aby mi vrátil peníze. Když mi je vrátí, sednu si podruhé a najednou mě přejde radost. Má pravdu, nebyla jsem soustředěná.Potřebuju cukr.Peníze.Jak je to osobní, pomyslím si na lavičce...
Poprvé jsem si toho všimla, když jsme šly na zmrzlinu. V Karlíně je to slaný karamel, pistáciová nebo vanilková. Tam jezdíme tramvají, koupíme si zmrzlinu a zpátky jdeme pěšky. Projdeme průchodem, kde sním o životě s pátky na bowlingu s kolegy z kanclu a firemním bytě. Je to takový ten průchod s moderními prvky. S hodně květináči, depilačním studiem, lavičkami a s recepcí dole u těch bytů....
Kam chodíš, když nevíš?Za kýma kam? Někdo do kostela, jiný do lesa.Já chodím za moudrou ženou. Říkejme ji třeba Indiánka.Moc toho nenamluví, zato vždycky dělá něco rukama.Dneska plete.Poslouchá co ji vyprávím. Pod rukama ji roste barevný vzor. . Prý jsou to všechno jenom kulisy. Záleží s jakou vyjdu ven.Co se děje kolem tvého domu? A co se ti dneska zdálo?Ptá...
Kateřina Fraňková